Jedna z charakteristik právních rizik v nové energetice: vysoká závislost na politice
Uprostřed globální energetické transformace zaujímá nový energetický sektor ústřední postavení díky své zásadní roli v udržitelném rozvoji a snižování emisí uhlíku. Vzhledem k tomu, že zásoby tradičních fosilních paliv se postupně vyčerpávají a výsledné ekologické problémy se stávají stále závažnějšími, nový energetický sektor se stal pro země zásadním nástrojem k optimalizaci jejich energetických struktur a dosažení cílů uhlíkové neutrality. V této souvislosti se politická podpora ukázala jako klíčová hnací síla rozvoje odvětví. Mnoho zemí zavedlo politická opatření,-jako jsou dotace, daňové pobídky a průmyslové plánování-s cílem poskytnout silnou podporu pro výzkum, vývoj a komerční využití nových energetických technologií.
I. Pozadí politické závislosti v odvětví nové energetiky
1.1 Současný stav nové energetiky
Na pozadí globální energetické transformace se sektor obnovitelné energie stal klíčovou hnací silou udržitelného hospodářského rozvoje a dosažení cílů uhlíkové neutrality. V posledních letech, s technologickým pokrokem a zvýšenou politickou podporou, podíl obnovitelné energie v energetickém mixu výrazně vzrostl.
1.2 Role politické podpory při řízení nového energetického průmyslu
Kromě finančních dotací poskytly silný impuls rozvoji nového energetického průmyslu také daňové pobídky. Například opatření, jako je snížení DPH, daňové úlevy z příjmu a osvobození od dovozního cla pro nové energetické společnosti, výrazně snížila jejich provozní náklady a zvýšila jejich ziskovost a investiční kapacitu.
Místní samosprávy dále zavedly podpůrné politiky, jako je rozvoj průmyslových parků a podpora zeleného financování, které dále zlepšily ekosystém nového energetického průmyslu [5]. Politická podpora hrála nezastupitelnou roli při řízení technologického pokroku, rozšiřování rozsahu průmyslu a zvyšování konkurenceschopnosti trhu v novém energetickém sektoru.
II. Dopad zásad snižování dotací na zisky podniků
2.1 Analýza politik snižování dotací
Jak se globální energetická transformace zrychluje, průmysl nových energetických vozidel-jako příklad nově vznikajícího strategického odvětví-se postupně stal klíčovou oblastí podpory politik pro mnoho zemí. V raných fázích průmyslového rozvoje však přílišné spoléhání na fiskální dotace může vést k problémům, jako jsou nedostatečné pobídky pro inovace a neefektivní přidělování zdrojů. Aby to čínská vláda vyřešila, od roku 2014 postupně zavádí politiku postupného zrušení dotací na nová energetická vozidla s cílem převést toto odvětví z politiky-na trh-řízené. Zavedení této politiky vychází především ze dvou faktorů: za prvé, technologie NEV postupně dozrála, průmyslový řetězec se neustále zlepšoval a sektor získal určitou úroveň konkurenceschopnosti na trhu; za druhé, dlouhodobé-dotace s vysokou hodnotou-zesílily fiskální tlaky a některé podniky se zapojily do „dotačních podvodů“, což vyvolalo naléhavou potřebu optimalizovat přidělování zdrojů prostřednictvím úprav politik. Konkrétně politika postupného{11}}uvolňování dotací využívá přístup postupného snižování, nastavuje různé standardy dotací na základě technických ukazatelů, jako je dojezd vozidla a hustota energie, a jasně definuje konkrétní časové osy. Například mezi roky 2017 a 2020 se výše dotací každoročně snižovala, přičemž dotace byly po roce 2020 zcela zrušeny. Tento proces byl navržen tak, aby podnikům poskytl dostatečné přechodné období na přizpůsobení se změnám v tržním prostředí.
2.2 Přímý dopad dotační fáze-na zisky podniků
Implementace politiky postupného vyřazování dotací{0}} přímo vedla ke zvýšení výrobních nákladů výrobců nových energetických vozidel, což mělo významný negativní dopad na jejich zisky. V raných fázích zavádění této politiky bylo kvůli podstatnému snížení dotací pro společnosti obtížné překlenout mezeru v nákladech v krátkodobém horizontu prostřednictvím technologického pokroku nebo úspor z rozsahu, což vytvářelo značný tlak na ceny produktů. Rostoucí náklady navíc oslabily cenovou konkurenceschopnost společností na trhu, zejména ve středních-až{4}}nízkých{5}}segmentech, kde jsou spotřebitelé vysoce citliví na cenu-, což vede ke zpomalení nebo dokonce poklesu růstu prodeje. Tento mechanismus ovlivňuje nejen krátkodobou-ziskovost společností, ale také jejich podíl na trhu. Průzkum ukazuje, že během prvního roku politiky postupného ukončování dotací{10}}se tržní podíl některých podniků snížil o 3 % až 5 %, což dále snížilo jejich ziskové marže. Díky dvojímu dopadu na nákladové struktury a konkurenceschopnost trhu proto politika postupného vyřazování dotací přímo vytvořila významný tlak na zisky společností.
2.3 Nepřímý dopad dotační fáze-na zisky podniků
Kromě přímého dopadu měla politika postupného ukončování dotací-také hluboký vliv na dlouhodobou-ziskovost společností tím, že změnila jejich rozhodnutí týkající se investic do výzkumu a vývoje a rozšiřování kapacity. Na jedné straně snížení dotací postavilo společnosti před napjaté cash flow, což do určité míry omezilo jejich investice do technologického výzkumu a vývoje. Výzkum například ukazuje, že po implementaci dotační postupné-politiky se intenzita výzkumu a vývoje (poměr nákladů na výzkum a vývoj k provozním příjmům) některých společností vyrábějících nová energetická vozidla výrazně snížila, s průměrným poklesem o 2 % až 3 %. Tento trend může oslabit základní konkurenceschopnost společností, omezit jejich schopnost dosahovat průlomů ve vznikajících technologiích a následně ovlivnit jejich budoucí tržní výkonnost a potenciál růstu zisků. Na druhou stranu postupné ukončování dotací-také omezilo plány společností na rozšíření kapacity. Kvůli zvýšené politické nejistotě a zvýšené volatilitě poptávky na trhu se společnosti staly opatrnějšími při rozšiřování rozsahu výroby, přičemž některé projekty byly dokonce odloženy nebo zrušeny. Celkově tím, že politika postupného vyřazování dotací{12}}ovlivňovala investice společností do výzkumu a vývoje a rozhodnutí o rozšiřování kapacity, dále zvýšila riziko kolísání příjmů.
S tím, jak se průmysl rozšiřuje a technologická vyspělost se zvyšuje, jsou však úpravy politiky nevyhnutelné. Zejména změny, jako je postupné ukončování dotací a úpravy pravidel obchodování s uhlíkem, mají hluboký a přímý dopad na ziskovost nových energetických podniků. Tato charakteristika nového energetického průmyslu-jeho vysoká závislost na politice-netestuje pouze schopnost podniků přizpůsobit se, ale také ovlivňuje stabilní rozvoj celého odvětví. Provedení-hloubkové studie mechanismů, jejichž prostřednictvím úpravy zásad ovlivňují ziskovost společnosti, a navržení odpovídajících strategií reakce má proto významnou teoretickou hodnotu a praktický význam.
